Historie
Citováno podle: Památník Českobratrské církve evangelické, Českobratrská církev evangelická a její senioráty a sbory na stezkách minulosti a na prahu přítomnosti, Podává Lic. Theol. František Bednář; V Praze 1924, str. 466 – 467
Husitství zapustilo i na Frýdecku kořeny; r. 1447 povstaly první dřevěné husitské kostelíky v Sedlištích, Bruzovicích i Řepištích. I ve Frýdku, Místku i Dobré se podávalo pod obojí způsobou. Janovice byly založeny husitou Janem z Pernštýna, ve Skalici i na Lubné byli husité. Ve Fulneku působil Komenský. Za protireformace střežili vojáci průsmyk jablunkovský, kudy chodili evangelíci na bohoslužby do Těšína, misionáři brali knihy. Toleranční patent byl vyhlášen na Frýdecku teprve r. 1848.
Ve Frýdku byl postaven nejprve kostel německých evangelíků. Čeští evangelíci marně žádali o bohoslužby v jazyku českém. Pod záštitou ref. církve byl ustanoven vik. Polák z Valašského Meziříčí, aby se staral i o Frýdek. První bohoslužby se konaly r. 1920 v bytě br. Poledníka. Po vik. Polákovi přejal práci jeho nástupce vik. Bártek, někdy kázal far. Geryk z Hošťálkové. Po převratu vzal na se práci far. A. Winkler z Pržna. R. 1919 zjištěno již 491 duší a r. 1920 zřízena stanice v Bašce, také ve Sviadnově se zahájily bohoslužby, v Třanovicích založena kazatelská stanice a. v. přifařena k Čes. Těšínu, r. 1923 založena stanice v Palkovicích. Ve sboru působí spolek Marta, sdružení mládeže, odbor Kostnické jednoty, rodinné besídky, nedělní škola. Sbor má při bohoslužbách liturgii zpívanou dle luterského obyčeje.
