Církev v proměnách času, 1918 - 1968
Citováno podle: Církev v proměnách času, Sborník k 50. výročí spojení českobratrské církve evangelické
Kalich – Praha 1969, str. 110.
FRÝDEK-MÍSTEK
Frýdek, Jeronýmova 397, okres: Frýdek, seniorát: moravskoslezský
Sborová kronika hned svým prvým nadpisem připomíná, že sbor byl založen 14. prosince 1919 (a schválen v březnu 1920), když tu po 1. světové válce zahájil soustavnou a cílevědomou evangelizační práci farář Alexander Winkler, dojíždějící sem v té době z Pržna. Ten se také stal prvým farářem sboru a pokračoval ve své neúnavné práci až do prosince 1954, kdy odešel na zasloužený odpočinek. Opíral se o celou řadu nadšených spolupracovníků. k nimž patřili mimo jiné, bratři Josef Filipi, dlouholetý kurátor, Jožka VochaIa a Antonín Voštěra, pokladník sboru od jeho založení až do r. 1966. Jádrem sboru se stali evangelíci české náležející do té doby k místnímu sboru a. v., jen o málo staršímu a vedenému německo-polsky. Početně podstatnou část však hned v prvých letech tvořili přistouplí z církve římskokatolické i z bezvyznání. Sbor neměl v té době vlastních budov, zato však hodně pracovního nadšení a tak se konala shromáždění i v mnoha okolních obcích. Některé z nich se brzy staly řádnými kazatelskými stanicemi. Když se snaha stavět ve Frýdku setkávala s nejrůznějšími překážkami, byl v r. 1929 – po hmotné stránce téměř z ničeho – vybudován v Bašce s velkou láskou a odvahou Husův dům, který je vlastně dodnes jedinou budovou, jež sboru plně patří.
Během 2. světové války sbor dále vzrostl o uprchlíky ze sousedního Těšínska, takže v té době překročil počet duší 2.000 (z 491). Mnozí se pochopitelně v r. 1945 vrátili. Tento rok se stal dalším významným mezníkem pro život sboru – došlo totiž ke sloučení s evangelickým sborem a. v., jehož kostel a fara byly sboru přiděleny k užívání. Byly zahájeny opravy a adaptační práce, neboť kostel byl značně poškozen dělostřelbou a také fara potřebovala úprav. Později byla na obou budovách postupně vyměněna nevhodná tašková krytina za plechovou. V r. 1954 se stal farářem sboru Josef Kopřiva. Pravidelná, bohoslužebná a ostatní shromáždění se konají především v sídle sboru ve Frýdku-Místku. Bohoslužby mají luterský ráz (se zpívanými antifonami, modlitbami a požehnáním). Rovněž sv. Večeře Páně je vysluhována luterským způsobem. Pravidelná shromáždění jsou též v Bašce – mimo prvou neděli v měsíci, kdy se konají bohoslužby v Dobré a v Raškovicích. Sbor je územně značně rozsáhlý, patří do něho celkem 41 obcí. Plně se sborového života účastní jen neveliké jádro, které je též pracovně i finančně nejobětavější. Staršovstvo v čele s kurátorem Karlem Hutákem usiluje, aby nejen náš kostel, zdaleka viditelný, nýbrž sám sbor byl svou vírou, láskou i nadějí městem na hoře ležícím.